Joulu neboli Vánoce. Jsou tu už za necelý týden, takže je na čase podívat se na to, jak se slaví tady ve Finsku.
Máme právě období těch nejtmavších dnů v roce a i přes Vánoce bývá ve Finsku zkrátka temno. Za pár dní, 21. prosince, nastává zimní slunovrat (talvipäivänseisaus), nejkratší den v roce. Na sever od polárního kruhu vrcholí období polární noci a v nejsevernějších oblastech nevychází slunce vůbec. Nesmí proto chybět všudypřítomná světla, světýlka, lucerny a svíčky, které se začínají všude objevovat už od konce listopadu.
Na otázku, jestli jsou ve Finsku Vánoce na sněhu, není tak lehká odpověď. Třeba tady na jihu prší a podle předpovědi to tak do konce roku zůstane. Ale čím víc na sever, tím logicky větší zima. Třeba už ve středu Finska sněhová pokrývka je a vypadá to, že tam zůstane. Dá se tedy říct, že bílé Vánoce ve Finsku letos budou 🙂
Kdy se slaví Vánoce ve Finsku
Vánoce ve Finsku se slaví stejně jako u nás 24. prosince. Zajímavé je, že Štědrý den – Jouluaatto – není oficiálním svátkem a spousta lidí si proto musí vzít dovolenou. To naštěstí neplatí pro následující dva vánoční dny.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
25. prosince je Joulupäivä (Vánoční den) a 26. prosince takzvaný Tapaninpäivä (svátek Tapaniho – jejich verze Štěpána). Ty jsou vyhrazené k odpočinku a návštěvám příbuzných a přátel. Mladší generace se chodí bavit na takzvané jouludisco (vánoční disko) nebo Tapsan tanssit (Tapaniho tance), když je to 26. prosince.
V souvislosti s tím mi to nedá nezmínit i předvánoční párty. Finské vánoční besídky se nazývají pikkujoulu (doslova „malé Vánoce“). Pro většinu Finů je firemní pikkujoulu jediná příležitost v roce, kdy můžou popít se svými kolegy, protože různé teambuildingy se tu nenosí.
Kdo nosí dárky
Dárky finským dětem nenosí Ježíšek, ale postava nazvaná Joulupukki. To doslova znamená vánoční kozel a úplně původně teda Joulupukki moc přátelsky nevypadal:
Díky vlivům cizích kultur ale dostal během minulého století podobu klasického Santa Clause (jehož podobu zase ovlivnil náš Mikuláš, ale to už odbíhám). Je to tedy starý pán se stříbrným plnovousem, který je oblečený do červeného oblečení s bílým kožíškem. Obvykle nosí vycházkovou hůl a cestuje na saních, které jsou tažené několika soby. A jezdí normálně po zemi 🙂
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Joulupukki bydlí za polárním kruhem na hoře Korvatunturi v Laponsku, ale nikdo jeho dům s dílnou nikdy neviděl. Často je ale viděn u města Rovaniemi na polárním kruhu, kde je celá jeho vesnice. Pomáhají mu vánoční skřítkové (joulutonttu).
Finský „Santa“ také neprolézá do domů komínem, ale chodí dveřmi 🙂 Obvykle se objeví v odpoledních hodinách nebo během štědrovečerní večeře, kdy nejdříve zaklepe na vchodové dveře a pak vysloví otázku „Onko täällä kilttejä lapsia?” (Jsou tady nějaké hodné děti?).
Má u sebe pytel dárků, které předá dětem. Někdy mu děti musí zazpívat písničku nebo něco předvést. Dárky ale nesmí rozbalit hned, musí počkat až Joulupukki odejde.
Ačkoliv finský Joulupukki vypadá skoro stejně jako americký Santa Claus, některé věci se liší. Kdyby vás zajímalo víc o Vánocích v Americe a co od nich čekat a nečekat, doporučuji článek na blogu Doma v NOLA.
Jak probíhá finský Štědrý den
Mnoho finských rodin zdobí stromeček na Štědrý den ráno, ale klidně i den předem, aby bylo víc času na kreslené pohádky, které běží v televizi skoro celý den.
Žádný rok nesmí chybět The Snowman, kterého vysílá finská státní televize YLE přesně v 11:30 dopoledne. Ale až po něm skutečně začíná oslava Vánoc – přesně v poledne je vyhlášen Vánoční mír (Joulurauha), což živě přenáší televize z nejstaršího finského města Turku a je to tradice až ze 13. století.
Během odpoledne spousta rodin chodí zapalovat svíčky na hřbitov. A pak už následuje štědrovečerní večeře a předávání dárků, které mají dospělí a starší děti pod stromečkem.
To, co neodmyslitelně patří do finské kultury je sauna. A ta nesmí chybět ani na Vánoce. Některé rodiny se saunují odpoledne a některé až po večeři. Záleží, jak to má kdo rád.
Finské vánoční jídlo a štědrovečerní večeře
Na Štedrý den k snídani se tradičně podává riisipuuro – rýžová kaše se skořicí. Když se kaše vaří, přidá se do ní jedna mandle a kdo ji později najde ve svojí porci, bude mít následující rok štěstí.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Hlavním jídlem dne je pak samozřejmě štědrovečerní večeře. Společné večeře ve finských rodinách probíhají tak, že se všechno jídlo nanosí na stůl a každý si nabere porci podle chuti. Nejinak tomu je na Vánoce, kdy je ale výběr o hodně pestřejší. Na stole nesmí chybět:
- ryby, jako třeba nakládaný sleď a uzený losos – jedí se obvykle jako předkrm spolu s žitným chlebem
- rosolli – salát s červenou řepou, mrkví, bramborami a nakládanými okurkami
- joulukinkku – vánoční šunka – pečená na ohni v krbu nebo v troubě
- porkkanalaatikko (zapečená mrkev) a lanttilaatikko (zapečený tuřín) – něco jako nákyp, který se konzumuje jako příloha
- karjalanpaisti – karelská pečeně nesmí chybět v oblastech východního Finska
- kiisseli – sladká „polévka“ připravená ze švestek a dalšího ovoce, okořeněná skořicí a hřebíčkem, podávaná se šlehačkou
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Finské vánoční „cukroví“
Ve Finsku se nepeče cukroví v českém slova smyslu, ale najdeme tu dva tradiční vánoční sladké dezerty.
Prvním z nich je joulutorttu (vánoční koláček), šátečky z listového těsta s povidly uprostřed. Další jsou piparkakut – pipari, severské perníčky, které jsou hodně podobné těm českým. K tomu se popíjí glögi, svařený džus s kořením (skořice, hřebíček, badyán), rozinkami a plátky mandlí, do kterého je možné přidat i něco ostřejšího.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nesmí chybět čokoládové pralinky, které se před Vánoci prodávají ve speciálních svátečních edicích, a vihreät kuulat – zelené želé kuličky, které mimo Vánoc v obchodě neseženete.
- Pasha – Finský velikonoční dezert - 3. 4. 2021
- Jaký byl Leden a Únor 2021 - 7. 3. 2021
- Měsíce ve finštině - 24. 1. 2021
