Svoje loňské deníčkové zápisky z každého měsíce jsem vždycky na závěr doplnila o „jazykové okénko“, kde jsem vysvětlovala, co znamená název každého uplynulého měsíce. Napadlo mě, že by bylo praktické, mít všechny měsíce pohromadě, a doplnit k nim další zajímavosti.
Naučit se všechny měsíce finsky mi dalo docela zabrat. Prvně jsem se naučila odříkávat je za sebou, což nešlo zrovna nejrychleji, protože názvy měsíců jsou poměrně dlouhé a pro začátečníka celkem krkolomné. Tenhle způsob zapamatování je taky dost nepraktický, protože když pak v běžné konverzaci potřebujete najedou použít určitý měsíc, musíte si to v duchu odříkat 😀 Přišla jsem na to, že dobrý způsob, jak si zapamatovat každý jednotlivý měsíc zvlášť je zjistit, co jeho název doslovně znamená. U některých měsíců je to celkem jasné, ale u některých jsem musela trochu víc zapátrat.
Zatímco ve spoustě evropských jazyků jsou názvy měsíců odvozené z římského kalendáře, ve finštině jména měsíců souvisí se zemědělstvím a přírodnímy jevy. To je docela ojedinělé, ale vlastně to tak máme i v češtině, ačkoliv vás to možná nikdy předtím nenapadlo.
Všechny měsíce ve finštině mají společnou koncovku -kuu, což znamená Měsíc (ten, co obíhá okolo Země), zatímco kalendářní měsíc se řekne kuukausi.
Tammikuu (leden)
Tammi znamená v moderní finštině dub. Dnešním pohledem by se to tedy dalo přeložit jako měsíc dubu/dubový měsíc. Takhle se to ale většinou neinterpretuje. V některých dialektech totiž tammi může znamenat střed nebo jádro něčeho. Leden je totiž v polovině, tedy ve středu zimy.
Helmikuu (únor)
Helmi je perla. Takže měsíc perly/perlový měsíc. Celkem poetický název, který vychází z pozorování přírody v únoru a odkazuje na sníh třpytící se na slunci, které konečně zase svítí častěji a častěji (jinak řečeno: v únoru už není tma a dny se rychle prodlužují). Našla jsem taky, že by název měsíce mohl být inspirovaný omrzlými větvemi, na kterých se tvoří perličky ledu, které se opět krásně třpytí, když na ně dopadají paprsky slunce.
Maaliskuu (březen)
Maalis je odvozené od oslova maa, které znamená půda nebo země (i ve smyslu stát, jako v češtině). Nejčastěji se dá setkat s intepretací března jako měsíce, kdy poprvé začne pod sněhem vykukovat země. Viděla jsem ale i překlad ve smylu “měsíc země pokryté sněhem”.
Huhtikuu (duben)
Huhta je slovo, o kterém vám většina Finů řekne, že ani nevědí co znamená. Já jsem našla výklad, že by mělo znamenat žďár, tedy místo, kde po vypálení lesa vznikne nové pole pro pěstování obilí. Dělávalo se to v dubnu, protože lesy bývaly po zimě pořád ještě provlhlé, takže se oheň dal lépe kontrolovat.
Toukokuu (květen)
Touko je staré slovo, které znamená jaro. Samotné se moc nepoužívá (v moderní finštině se jaro řekne kevät), ale je součástí delšího slovoa toukotyöt = jarní práce na poli. Našla jsem i interpretaci, že touko znamená „semínko“, což samozřejmě souvisí s jarem i pracemi na poli.
Kesäkuu (červen)
Kesä je finsky léto, takže je to doslova letní měsíc. V některých dialektech z jihozápadního Finska se ale slovo kesä používá ve významu úhor (tedy pole ležící ladem).
Heinäkuu (červenec)
Heinä znamená seno. Červenec je tedy měsíc sena/senný měsíc, kdy se kosila tráva a sušilo seno, aby měly hospodářská zvířata v zimě co jíst.
Elokuu (srpen)
Elo by se dalo přeložit jako úroda, tedy měsíc úrody/úrodný měsíc. Srpen je měsíc, kdy se sklízí obilí a další plodiny z polí. Slovo elo je nejspíše odvozeno ze slovesa elää = žít. Je to logické, protože bez úrody by nebyl ani život.
Syyskuu (září)
Syys (nebo častěji syksi) znamená podzim a září je tedy prvním měsícem podzimu.
Lokakuu (říjen)
Loka je starší finské slovo, které znamená bahno. Říjen byl zkrátka vždycky, alespoň co se počasí týče, ošklivý upršený měsíc.
Marraskuu (listopad)
Marras je staré slovo odvozené od latinského mors = smrt. V listopadu se příroda ukládá k zimnímu spánku a krajina působí mrtvě.
Jiná teorie tvrdí, že název odkazuje na to, že listopad je temný a ponurý měsíc, kdy povstávají duchové mrtvých, kterým se říká martaat.
Joulukuu (prosinec)
Prosinec je úplně nejjednodušší na zapamatování. Joulu jsou Vánoce, takže zkrátka měsíc Vánoc/vánoční měsíc. Slovo joulu je odvozeno ze švédského jul.
Joulu ale vždycky nebyly Vánoce v dnešním slova smylu. Původně, před příchodem křesťanství v 16. století, to bylo označení pro pohanské oslavy zimního slunovratu. Více o tom, jak se slaví Vánoce ve Finsku si přečtete tady.
- Pasha – Finský velikonoční dezert - 3. 4. 2021
- Jaký byl Leden a Únor 2021 - 7. 3. 2021
- Měsíce ve finštině - 24. 1. 2021
