Květen 2020 / deník - saunaberries

Květen byl další měsíc, kdy se pořád se nic nedělo (rozuměj: všechno až na obchody zůstalo zavřené), ale tím, že ve Finsku vlastně už začalo léto, bylo čím dál těžší sedět doma na zadku, respektive pohybovat se pouze na našem předměstí, kde jsme všechny zajímavé trasy prochodili už několikrát.

Zastesklo se nám po „big city life“ a chtěli jsme se po 2 měsících podívat do centra Helsinek. Jen tak, dát si kafe z okýnka, vidět vylidněné ulice a zjistit, kolik lidí už vytáhlo svoji soukromou loď na projížďku. To bylo na začátku měsíce, kdy se nám vůbec nechtělo jet MHDéčkem, a tak jsme jeli na kole a projeli centrum po pobřeží od západu k východu. Jenže pak začalo pršet a jiná možnost, než se domů dostat příměstským vlakem nebyla.

Když jste několik měsíců doma a sledujete zprávy, snadno nabudete dojmu, že MHD je ta největší líheň koronaviru a vlézt tam znamená jistou nákazu. Do vlaku jsme tedy nastupovali se značnou nejistotou, načež jsme zjistili, že jsou s námi ve vagóně asi jen 4 další lidi a není problém si sednout ob jedno i víc sedadel. Začali jsme teda spřádat plány na další víkendové výlety po naší metropoli nejen na kole, ale i vlakem a metrem. A já zas konečně měla něco, na co se můžu těšit.

Café Regatta — Vylidněná kavárna Regatta, kde je obvykle několikametrová fronta.

Central Park Helsinki — Central Park a konvalinky všude. Během května stihly vylézt ze země a vykvést.

Ještě bylo pár dní, kdy bylo třeba vytáhnout rukavice.

Tapiola a zastávka lodí — Tapiola a zastávka lodního „autobusu“.

Pláž v Herttoniemi. — Herttoniemi. Tam bych se hned stěhovala.

Vila první finské operní divy Ackté. — Vila první finské operní divy Aino Ackté na ostrově Laajasalo.

Pláž v Laajasalo — Laajasalo, největší ostrov v Helsinkách. Tam bych se taky klidně hned stěhovala a už tam zůstala.

Půjčovna paddle boardů v Töölönlahti. Řekla jsem si, že letos už to konečně zkusím! — Půjčovna paddle boardů v Töölönlahti. A já si řekla, že letos už to konečně zkusím.

Park Alppipuisto v Helsinkách. — Park Alppipuisto.

V minulém článku o tom, co jsem dělala celý duben, jsem zmiňovala svoje zahradničení. V tom úspěšně pokračuju. Až tak úspěšně, že se mi všechny rostlinky rajčat nevešly na balkon a část z nich jsem musela rozdat sousedům. Ve Finsku je celkem běžné, že lidi nechávají venku věci, které už nepotřebují, ale nechtějí je vyhodit – nejčastěji knížky nebo hračky. Moje sazeničky zmizely během víkendu.

A vlastně jsem v květnu měla narozeniny (už zase?). Jelikož jsme je logicky nemohli jít oslavit nikam ven do restaurace, padla volba na piknik. Ale jelikož na piknik byla venku docela zima, udělali jsme ho na balkoně.